Komentáře: Kutek Babola

Od: Anonym

Anonym — Wed, 26 Jul 2023 03:50:52 +0000

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Thu, 11 Feb 2010 17:32:14 +0000

Kéž by nějak šlo ovlivnit tyhle děti,
už když spí a spí a spí v kočárcích po hospodách, když ostatní děti jejich věku střádají do kasičky osudu úplně jiné podněty. To máte úplně správnou počáteční myšlenku – existuje v tomto smyslu taky nějaká aktivita? Mozek je tvárný a jak je vidět, díky úsilí Vašemu a úsilí Vám podobných lidí (díky! Vždycky si vzpomenu na Čapkův text „Pro nobis“) se třeba trochu dokáže dostat na dobrou trajektorii, ale proč by se proboha nedalo pomoci dětem v takových podmínkách už úplně odmalička? Musela by to být samozřejmě pomoc dětem+rodičům a vůbec si nedovedu představit realizovatelnou podobu… jak učit rodiče, že jejich dítě je cennější než hospoda, jak si mají s dětmi hrát, když s nimi si nikdo nehrál a oni prostě jen nemají vzory normálního rodičovského chování…

Nepřirozená společnost… V ZOO některé zvířecí matky taky odmítají mláďata nebo je i vraždí: neumí to s nimi, nikdy neviděly, jak se to dělá. Porod je fyziologická záležitost, výchova už je záležitost osobní historie. Co s tím?

Od: Petra Z.

Petra Z. — Tue, 09 Feb 2010 22:14:39 +0000

odpovědi
pro Gluma: no, já jsem jako dobrovolník začala a nyní se už řadím mezi ty, kdo tuhle práci dělají za plat. Ale když bych v ní neviděla smysl, tak by v ní asi moc dlouho pokračovat nemohla. Protože na výsledky si člověk opravdu počká. Vlastní děti jednou odrostou a pak se prostor pro nějaké Jany třeba najde.

pro Martina: Jestli bych si poradila s ráčkujícícm dítětem, to nevím. Ale pro případné rady se na Vás obrátím.

pro všechny: Lidí, co se věnují podobné práci jako já, je docela dost. Jen se o nich moc neví a jsou proto „neviditelní“, stejně jako jejich práce. Tak se po nich zkuste občas rozhlédnout a říci jim, že si toho, co dělají, vážíte. Jinak má jeden pocit boje s větrnými mlýny.

Od: Martin

Martin — Tue, 09 Feb 2010 20:44:19 +0000

Kdysi jsem zvládl
že se školou povinné dítě odnaučilo ráčkovat. Tvddý, tvddý, tvddý. Denně, hodinu, a mimo přestat muvit „normálně“. Děláte zlato. Držím Vám všecky štyry palce a lituji, že jich nemám víc.

Od: GLUM

GLUM — Tue, 09 Feb 2010 13:14:08 +0000

Pěkné,
jenže ono se řekne, najděte si svou Janu, když máte svoje děti, staráte se o ně. A taky je musíte uživit, takže dobročinnost práce není hlavním kritériem.

Ale jako ex nevlastní rodič (úplně jinak) postižených dětí vím, jaké to je potěšení dosáhnout po mnoha beznadějných uherských týdnech a měsících nějakého pokroku a vidět, že to má smysl…

Od: Miroslav

Miroslav — Tue, 09 Feb 2010 10:41:30 +0000

Pravo-levá orientace je zvláštní úkaz
V každém věku a s libovoně dosaženým vzděláním si někteří lidé lehce spletou pravou a levou stranu.
To je jen taková malá poznámka na okraj; nevím proč, ale prostě to tak je.

Od: Petra

Petra — Tue, 09 Feb 2010 10:24:33 +0000

slovníček
Když už jste dva, tak slovníček zrušen.

Od: RV

RV — Tue, 09 Feb 2010 10:00:12 +0000

to Petra
Pěkné. Ale ten slovníček tam je skutečně navíc a celkový dojem ruší. 🙂

Od: Petra Z.

Petra Z. — Tue, 09 Feb 2010 09:54:31 +0000

reakce
Sklánět se není třeba. Lepší by bylo, když byste si našli svoji „Janu“ a pomohli jí projít celou základku a nejlépe i něco potom. Ale je to na dlouhé lokte 🙂 Já mám piplání v popisu práce.

ad dveře: Technik nejsem. Ale o tom, na kterou stranu odemykáme jsem přemýšlela a u těchle při odemykání vskutku otáčíme klíčem doprava. To víte, k nacvičování pravo-levé orientace se musí využít každé příležitosti.

Od: Miroslav

Miroslav — Tue, 09 Feb 2010 08:47:18 +0000

Drobná technická poznámka
Dveře se odemykají ze zárubně a zamykají do zárubně. Levé i pravé, každé na svou stranu.
U aut je to jinak a splete to kde koho.
Pozdravujte Janu.