Komentáře: Dánský minimalizmus a poloprázdné norské byty

Od: Wednesday

Wednesday — Sat, 01 Mar 2008 20:52:16 +0000

pokoj v bedně
Nemohla jsem si nevzpomenout na „gadgetku“, kterou jsem nedávno viděla: [http://gadgets.zive.cz/index.php?q=node/3194] .

Od: lucie kellnerová

lucie kellnerová — Wed, 20 Feb 2008 13:42:23 +0000

z nomádova
mám podobnou zkušenost – jednak s častým stěhováním a touhou dospět do stádia, kdy toho konečně nebudeme tolik mít, zvláště v kategorii „různé“ – a ono to bohužel s dětmi všechno ještě nabobtnává.

ale tady v mongolsku taky vládne minimalizmus, který se musí vejít do jurty, a to je dobrá inspirace. drsné klima taky nepřeje milionu šuntů (laciných svršků z té příslovečné číny), ale kvalitě – jeden kožich, třebas na celý život, věci z kůže, poctivé vlny, železa a dřeva. jde z toho výborná atmosféra.

dík za článek

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Mon, 18 Feb 2008 19:16:25 +0000

To je přesně ono, nezamýšlené důsledky jednání určují
budoucnost mnohem častěji, než si jsme vůbec ochotni připustit. Takže prorokování ve smyslu „bude to tak, jak hlásám, a proto pojďme honem na barikády a napřeme své jednání tímto směrem, aby se to, co v budoucnosti vidím, uskutečnilo/neuskutečnilo“ je někdy úsměvné a někdy hrozivé. Realita má tolik rozměrů, že se vyplatí před ní stát pokorně, tedy spíš ostražitě. Ze všeho nejpravděpodobnější je u našeho poznávání složitých systémů předpověď „bude to jinak, než předpovídáme“:-) To samozřejmě neznamená na poznávání rezignovat, ale uvědomovat si při něm, jak daleko ještě v našich modelech od reality jsme.

Mne možné tendence zajímají jako hypotézy. Vyhmatávání, do jakého reliéfu před námi tuhne krajina a kudy by tedy asi budoucí řeka mohla téci.

Nejde o to, aby člověk dělal něco, s čím budou všichni spokojeni. Smysl má nejspíš to, kde člověk cítí, že rozvíjí vlastní jedinečné možnosti. Ale na to není žádné vnitřní ani vnější měřítko, takže musíme být schopni žít v nejistotě:-)

Od: Petra Z.

Petra Z. — Mon, 18 Feb 2008 18:39:03 +0000

ekonomové x zelení
Pokud se ekonomové budou chytat za hlavu, tak pak budou prozměnu rádi zastánci trvale udržitelného rozvoje a ekologičtí aktivisté. Když bude člověk na jednom místě celý život, budou mu překládat, že nemá rozhled. Když bude cestovat z místa na místo, zase bude okolí vadit, že nikam nepatří. Ať člověk bude dělat, co bude dělat, nikdy nebudou všichni spokojeni.

A s těmi vztahy uvidíme – na prorokování v sociální oblasti nemá nikdo patent, nezamýšlené důsledky jednání si dělají, co chtějí,bez ohledu na „předpovědi“.

V Dánsku se jim klid nějak hroutí …..

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Mon, 18 Feb 2008 16:53:49 +0000

Nomádství z dalších stránek
Ano, nomádství může být pozitivní. Ekonomové se možná ale naopak budou časem držet za hlavu, protože nomádství jde proti okázalému konzumu, nomád si je přece vědom, jak pomíjivé jsou všechny věci, takže si je pořizuje účelně, nikoliv podle potřeb růstu HDP vyráběním a spotřebováváním drahých nesmyslů.

A přátelství na dálku jsou úplně jiná, než známosti, dané náhodným sousedstvím v místě bydliště, v jedné třídě či lavici. Jakoby se takovýmto přátelstvím, do kterého se musí opravdu investovat, lidi mnohem víc „třídili“ do myšlenkově kompatibilních skupin, které mají společnou řeč nikoliv národnostně, ale významově, vnitřně.

Celé je to ale hodně neozkoušený koncept a jako takový může stejně dobře vést k rozdrobení a totální ztrátě soudržnosti dosavadní struktury společnosti, jako může vést k zesíťování a hlubší soudržnosti struktury nové.

Jen aby byl ještě dlouho klid a levná energie. Na nomádství i na jiné experimenty, které na sobě více nebo méně dobrovolně provádíme.

Od: Petra Z.

Petra Z. — Mon, 18 Feb 2008 14:52:01 +0000

pro Ivo Kaipr
Čistě z mého hlediska se mi nomádství nezamlouvá úplně – právě ono „co když se zase přestěhujeme“, mi na něm vadí asi nejvíc, ostatní rysy asi ani ne. Ale když člověk přistoupí na to, že o vztahy, které chce udržet, se taky musí náležitě starat (není samozřejmostí, že druhého zase potkáte), tak možná vznikají i vztahy pevnější a kvalitnější, než kdybychom se mohli vidět každý den (pak se setkání stane naprostou samozřejmostí a vždycky tu bude vidina „někdy příště“). Volila bych tedy variantu mezi – pomalé a přiměřené nomádství.

Znám děti, které si i přes toulavý život rodičů dokáží udržet kamarády mající taky toulavé rodiče. Ale chce to velkou dávku iniciativy a snahy a právě tu moderní techniku: maily a mobily alespoň. A rodiče musí mít odvahu dítě posadit na autobus nebo „Schnellbot“ a nechat je cestovat samotné celý den.

Ekonomové by jistě řekli, že flexibilita a tedy nomádství jsou velmi pozitivními jevy.

Od: Ivo Kaipr

Ivo Kaipr — Mon, 18 Feb 2008 14:25:43 +0000

Myslíte si, že nomádství je dobré?
Po kulturách nomádů tu moc nezůstalo. Tedy ono to bylo tak, že lidi lovili a sbírali, až najednou nebylo v mnoha oblastech pořádně co lovit ani sbírat. Hojná stáda vybita, stromy s dobrými plody vykáceny. A tak jsme se dali cestou zvelebování toho jednoho místa, které zkrápěno potem generací oráčů a ženců (i když zemědělství vymyslely nejspíš ženy 🙂 nakonec mohlo býti nazváno úrodnou krajinou. A vznikly vesnice, města, státy…

Jsme flexibilní a budeme flexibilnější. Lovíme a sbíráme práci všude možně. Dokud se někde vyskytuje.

Představuji si přitom malé děti, které mají opustit své kamarády. Nová přátelství už budou v sobě vždycky nést moment „a co když se zas přestěhujem?“ A nestanou se tak nová přátelství jenom snadno zbouratelnými stany nomádů?

Ale třeba nám ten internet nahrazuje vazby. Třeba se přátelé v globální síti do smrti už neztratí. Třeba budeme síť v generacích víc a víc kultivovat, aby z ní nakonec vyplynula memeticky úrodná krajina, kde budeme doma 🙂

Od: Petra Z.

Petra Z. — Mon, 18 Feb 2008 14:00:15 +0000

blešáky
Blešáky mají značné kouzlo, poznala jsem dokonce pár důchodců, kteří se bavili tím, že sbírali nepotřebné věci, trochu je poopravovali a umyli a pak hurá na blešák: popovídat si, okouknout, co nabízejí jiní a možná něco prodat. Dalo by se říct, že bleší trh byl jakýmsi kulturním centrem.

IKEA – ono pořádnou starou skříň tak snadno nepřestěhujete, proto asi doznává IKEA takové obliby.

Od: Petra Z.

Petra Z. — Mon, 18 Feb 2008 13:55:19 +0000

nomádi – pro Ivo Kaipr
když si přečtu některé z letáků o nabídce zaměstnání, většinou se objevuje: požadujeme flexibilitu. A v Norsku a Dánsku lidé, alespoň z mých zkušeností, flexibilitou žijí. Možná se tak vracejí ke stádiu nomádství – odcházejí tam, kde je pro ně lepší a zajímavější práce. Třeba si za chvíli budou nosit jenom batoh na zádech 🙂 Ale to si asi ještě počkáme.
A statkáři si obvykle vytvářeli i jakási místní „sousedtví“, dopadem novodobého přesunování je, že znáte maximálně ty, co bydlí hned ve druhém vchodu (a to i na vsi).

Od: nemo

nemo — Mon, 18 Feb 2008 09:18:41 +0000

Co mi v ČR chybí,
jsou ta vetešniství a bleší trhy, sám mám rád spíše než novotou (tj. formaldehydem a jiných chemickým svinstvem) vonící současný čínský šunt nějákou starou ohmatanou věc, která ještě připomíná někdejší poctivost staré dobré ruční práce, ale sehnat je jde hlavně na smetištích. Asi stejně jako jsme za socialismu nedokázali věci opouštět, protože co kdyby… tak si dnes těch starých nevážíme, když je přece ta super IKEA… Ale věřím, že s ústupem dočasného českého superblahobytu příjdou zase blešáky ke cti.