Tak jsem si dneska zase musela pořídit nové bombičky do pera. Nějak moc píši a jedna krabička mi příliš dlouho nevydrží. Průběh klasický: „Dobrý den, máte bombičky do pera Parker, ty zmizíkovací?" Jo, stále ještě zmizíkuji. „Ne, jen ty permanentní." Ach jo, tak to budu muset dál. Já ty nezmizíkovací tak moc nerada. Nebo, že bych si zase pořídila Tornádo? S tím se taky nechá psát. Prodavačka mi modrou papírovou krabičku cpe až pod nos. „Děkuji, já bych radši ty druhé. Nashledanou". Zanechávám prodavačku u pultu a pokračuji ve své cestě za bombičkami. Evidentně není nadšena. Jo, když by měla ty správné…
Scénář se ještě několikrát zopakuje. To jsem jediná, kdo tady v píše Parkerem a zmizíkuje k tomu? Pravda, moc často nevídám, že by lidi nosili zmizíky a děti v první třídě asi píší něčím méně nákladným, ale stejně. Nakonec přeci jen uspěji. „Dobrý den, máte bombičky do pera Parker, ty zmizíkovací?" Spustím jako gramofon mnohokrát přehranou písničku. Už taky trochu skřípu. „Chcete jednu krabičku nebo dvě?" Otázka mě trochu vyvede z míry. Pomalu jsem si připravovala klasickou odpověď: děkuji, nechci. „Dvě." Odpovím po vzpamatování se z šoku, že snad se přeci jen zadaří. A za chvíli si to metu z obchodu ven. Dvě krabičky bombiček do pera se zmizíkovatelným (!) inkoustem v kapse.
Doma se pustím do podrobného studia malé krabičky. Nedá mi to a začnu sloupávat etiketu s překladem návodu na použití. Odlepuji čárkový kód s adresou dodavatele „Aktiva s.r.o., Veselská 686, Praha 9". Copak tam asi píší v jiných jazycích? O co všechno překladatel a dodavatel v rámci úsporných opatření českého spotřebitele ošidili? A ejhle. Zpod české cedulky na mě místo původního potisku krabičky vykukuje další nálepka. Naschvál, co se dozvím tady. „Parker, NABOJE NIEBIESKIE, 5 szt. Katowice, ul. Gospodarcza 12". Hmm, takže v Polsku byly.
A loupu dál. To byste neřekli, co objevím. Další etiketa s čárkovým kódem. A tentokrát na ní stojí „Parker. RESERVETINTE. Blau". O adresu se s vámi bohužel podělit nemohu, nálepku jsem neodloupla dost šetrně na to, aby i ona zůstala čitelná. Tentokrát jsme se podívali k sousedům směrem na západ. V Německu bombičky byly na výletě.
Pokračuji ve výzvědném pátrání. Tentokrát pod sebou etiketa skrývá opravdu pouze a jenom původní potisk krabičky. Velkými písmeny na mě zírá nápis „MADE IN FRANCE". Samozřejmě adresa výrobce a odkaz na jeho internetové stránky. Plus návod na použití bombiček v jazyce anglickém, německém, francouzském a to poslední bych tipla na holandštinu (s předchozími si jsem jistá).
Takže si to vezmeme ještě jednou a zrekapitulujeme si celou cestu bombiček. Francie – Německo – Polsko – Praha – Brno. A to jen tolik, kolik odhalily etikety. Asi je donesu do muzea, po takové cestě jsou už kouskem skoro výstavním.